prstíková říkadla

Prasátka
První malé prasátko, šlo do města na trh.
Druhé malé prasátko, to byl jeho bratr.
Třetí malé prasátko snědlo deset housek.
Čtvrté malé prasátko jenom malý kousek.
Páté malé prasátko ztratilo se v lese.
Naříkalo, kví, kví, kví, že už nenajde se.
(ukazujeme jednotlivé prstíky,
začínáme od palce)

Prstíky
První, ten je ještě malý,
druhý zlatem omotali,
třetí dlouhý jako had,
čtvrtý ukazuje rád,
pátý tlustý jak dva prsty.

Pět výletníků
Vydalo se na výlet trpaslíčků malých pět.
První panáček sednul na vláček.
(pohybuje palcem a doprovázíme zvukem: ššš, ššš, hú)
Druhý vyplul lodí.
(ukazováčkem děláme houpavé pohyby)
Třetí vzducholodí.
(prostředníček zvedneme nahoru)
Čtvrtý odjel autobusem
(prsteníček napodobujeme jízdu autobusem, zvuk: brm, brm)
a ten malý chudinka musel běžet klusem.
(malíčkem běháme dítěti po těle).

Naše kočka strakatá
Naše kočka strakatá
(pohladíme palec)
měla čtyři koťata.
Jedno černé,
(pohladíme ukazováček)
druhé bílé,
(prostředníček)
třetí žluté roztomilé
(prsteníček)
a to čtvrté strakaté,
po mamince okaté.
(malíček s patřičným roztomilým mňoukáním)

 Rodinka
To je táta,
(ukážeme palec)
to je máma,
(ukazováček)
to je dědek,
(prostředníček)
to je bába,
(prsteníček)
to je vnouček, malý klouček.
(malíček)

Co dělají zvířátka
Brum, brum, medvěd bručí,
bzum, bzum, čmelák bzučí,
mňau, mňau, kočka mňouká,
hú, hú, sova houká,
bé, bé, ovce bečí,

mé, mé, koza mečí,
kvá, kvá, žába kváká,
krá, krá, vrána kráká,
hop, hop, jelen skáče,
uáá, uáá, dítě pláče.
(Jde opět o prstíkovou říkanku.
Každý prst symbolizuje jedno zvířátko.
Začínáme od pravé ruky.
Místo slova dítě, můžeme použít
jméno svého dítěte a při vyslovení
jeho jména ho začít chovat a utěšovat)

Zajíček
Malý zajíc neposeda
kamaráda svého hledá.
Už ho našel, už ho má,
už není sám, už jsou dva.

(Palec, malíček a prsteníček dělají čumáček a ukazováče a prostředníček ouška zajíčka)



KOČIČKA
Naše malá kočička
má veselá očička.
Když se na svět kouká,
tiše při tom mňouká.

(Prostředníček, prsteníček a palec přiložíme k sobě – čumáček. Ukazovák a malíček napřímíme a vytvoříme tak ouška kokičky)



BERNARDÝN

Já mám doma bernardýna,
skáče, štěká, je moc prima.
Ten můj milý bernardýn,
Když mě hlídá, klidně spím.

(Obě ruce se vzájemně uchopí dlaněmi k sobě a vytvoří tak hlavu psa. Palce jsou vzpřímené – uši psa.



PRSTOVÍ VOJÁCI

K zemi, vztyk, k zemi, vztyk,
šup vojáci na výcvik!
Když prstový voják cvičí,
skrčí se a zase vztyčí.

(Prsty jsou položené na podložce, jsou v drápovitém postavení. Prsty postupně propínáme a vracíme zpět do výchozí polohy.)



CO PŘED SEBOU PRSTY TAJÍ?

Prstíky se rády mají,
protože se dobře znají.
Když před sebou něco tají,
jen palci to pošeptají.

(Postupně se každý prst dotýká palce.)



DEŠŤOVÉ KAPIČKY

Dešťové kapičky
dostaly nožičky.
Běhaly po plechu,
dělaly neplechu.
Ťukaly na vrátka,
vzbudily zvířátka.

(Prsty „běhají“ po podložce – postupně se jeden po druhém podložky dotýkají a zase zpátky.)



ČERTI A ČERTIDLA

Čerti a čertidla,
vařila povidla.
A malý čertíček
spálil si prstíček,
Když si chtěl osladit
svůj mlsný jazýček.

(Podáváme si padák, foukáme prst, zvedneme padák a vyplázneme na sebe jazyk.)



SLUNÍČKO

Podívej se babičko
namaluji sluníčko.
Sluníčko má očka,
jak nějaká kočka.
Vesele se usmívá
a tiše si povídá:
„Svítím, svítím na domy,
posvítím i na stromy,
svítím také kotěti,
ale nejvíc pro děti“.

(Postupně malujeme sluníčko: velké kolo, do něj očka, pusinku a od „svítím, svítím“ paprsky do rytmu.)